Beauceron
Druhové zařazení psa: Plemena ovčácká, pastevecká a honácká
Výška v kohoutku: Pes 65-70 cm, fena 61-68 cm
Hmotnost: 30-38,5 kg
Země původu: Francie
Doba vzniku plemene : 19.století
Původní využití :Pastevecký pes
Základní charakteristika : Pastevecký pes, vhodný do rodiny.
Krátká a tvrdá, přiléhavá srst má hustou a měkkou podsadu. Existují dva uznávané barevné typy: černá s pálením a tzv. Harlekýn (šedočerná s pálením), která se vyskytuje poměrně vzácně. Srst je nutné pouze v období línání vykartáčovat, jinak nevyžaduje speciální péči. Bystrý, pozorný, aktivní a inteligentní, někdy tvrdohlavý, oddaný svému pánovi a jeho rodině. Má velkou výdrž a je velice ostražitý. Beauceron je velký pes, pevný, otužilý, s dobrou kostrou a svalnatý, bez znaků lymfatičnosti (hrubosti), je to harmonicky stavěný pes.. Beaucký ovčák má obdélníkový formát. Délka těla, měřená od předního výčnělku lopatky k sedacímu hrbolu musí být o něco větší, než je kohoutková výška. Hlava je dlouhá 2/5 výšky v kohoutku. Šířka mozkovny a výška hlavy, měřeny v její střední části, jsou o trochu menší, než je polovina délky hlavy. Čenichová partie a mozkovna jsou stejně dlouhé. Na první pohled připomíná přechod mezí Dobrmanem a Rotwailerem. Hlava je jemně modelovaná, s harmonickými liniemi. Při bočním pohledu se horní linie mozkovny a nosního hřbetu jeví rovnoběžné. Oči jsou položeny horizontálně, mají lehce oválný tvar. Duhovka musí být tmavě játrová, v každém případě nesmí být nikdy světlejší než tmavě oříšková, i když pálení je světlé. Pro variantu harlekýn jsou přípustné oči různě zbarvené. Uši jsou nasazeny vysoko. Pokud jsou kráceny, jsou neseny vzpřímeně, nejsou postaveny rozbíhavě ani sbíhavě. směřují lehce kupředu. Dobře nesené ucho je takové, jehož středem prochází pomyslná osa prodloužené boční linie krku. Uši nekrácené jsou poloklopené nebo zavěšené. Nesmí být přiléhající. Jsou neseny naplocho a spíše krátké. Délka nezkráceného ucha musí být stejná, jako polovina délky hlavy. Ocas se nekrátí, je nesen nízko, dosahuje nejméně k hlezennímu kloubu, není vychýlený do strany, tvoří mírný háček ve formě J. V akci může být ocas nesen o něco výše, ve výši prodloužené hřbetní linie. Pohyb je pružný a prostorný. Končetiny zůstávají v ose. Beaucký ovčák musí mít dlouhý klus s prostorným krokem. Toto plemeno se nespokojí s krátkou procházkou třikrát za den. Berte ho sebou pravidelně na dlouhé procházky, kde bude mít šanci tu a tam volně běhat a hrát si. Dobře zespolečenštěný a vychovaný Bauceron vychází za normálních podmínek dobře s dětmi a ani ostatní psi a domácí zvířata by neměla být problémem. Pro mladého příslušníka této rasy jsou důsledná a láskyplná výchova, hodně pohybu a častý kontakt se svým pánem nepostradatelné pro vyrovnaný vývoj. Jestliže se mu toho nedostává, výsledkem může být neurotické nebo agresivní chování. Umožněte mu ještě jako štěněti seznámit se se všemožnými lidmi, zvířaty, věcmi a okolnostmi. Beauce je oblast, ležící jihozápadně od Paříže na řece Loiře, přibližně mezi městy Chartres a Orleáns. Dalo by se předpokládat, že berger de Beauce neboli ovčák z Beauce – „Boseroňan“ pochází z tohoto kraje. Kynologie však skrývá mnohá tajemství a mnohá si k nim ještě přidají sami kynologové. Jedno nebo vlastně hned dvě z nich – protože stejného rodu jsou ta, že obdobně jako berger de Brie, nám známý briard, nepochází z kraje Brie, tak nemůžeme ani původ beaucerona klást do omezené oblasti kraje Beauce. Jména obou jsou poměrně mladá, byla poprvé použita zřejmě v roce 1883 k rozlišení dvou ze čtyř hlavních plemen francouzských ovčáckých psů, kteří byli do té doby nejen společně vystavováni v jedné třídě, ale považováni za úzce příbuzné, dokonce za vzájemně odvozené. Jediné s čím je v této ovčáckých psů, vyskytujících se na území dnešní Francie, vývojově však jsou oba představiteli do značné míry samostatných větví ovčáckých psů: briard – asijské, odvozované nejčastěji od tibetského ovčáckého psa a vyznačující se především bohatým osrstěním obličejové části, beauceron pak další velké větve původních evropských ovčáckých psů, obvykle se vztyčenými ušními boltci a zašpičatělou, klínovitou nosní partií. Na druhou stranu však není možné předpokládat a chápat rozdílný původ tak dalece, že jednotlivá a vlastně teprve v moderní době známá plemena ovčáckých psů si zachovala svoji svébytnost nebo izolovanou samostatnost, prostě že se udržela v původní formě a bez příměsi další, někdy dost vzdálené krve od dávných dob do dneška. Takových plemen je pramálo, u pracovních psů bychom je hledali už vůbec těžko.Druh srsti, speciální péče
Základní charakteristické vlastnosti plemene
Celkový vzhled plemene
Fyzické vlastnosti, pohyb
Společenská charakteristika
Výchova plemene
Zajímavosti, původ
Komentáře
Přehled komentářů
Terrific info. Cheers!
how to write and essay https://phdthesisdissertation.com writing and essay https://essaypromaster.com
essay writing service australia g11zwd
(EugeneKix, 6. 4. 2023 14:12)