Yokšírský teriér
Druhové zařazení psa: Teriéři
Výška v kohoutku: Pes i fena 23 cm
Hmotnost: méně než 3 kg
Země původu: Velká Británie
Doba vzniku plemene : Kolem roku 1800
Původní využití :Chytání krys a potkanů.
Základní charakteristika : Společenské plemeno.
U tohoto plemene je kladen velký důraz na vzhled, hlavně na srst, který by měla být dlouhá, zcela rovná, bohatá, jemná a hedvábná. Tříslová barva, která je na hlavě by neměla zasahovat až na krk a nesmí obsahovat tmavé chlupy. Končetiny yorkšírka jsou pokryty sytě zlatavou barvou, která je nejtmavší u kořínků. Zajímavostí je, že všechna yorkšíří štěňata se rodí zcela černá. Péče o srst je poměrně náročná, je potřeba ji zastřihovat a upravovat do fazonky, také pravidelně česat, aby se netvořily žmolky. Dobré je delší chlupy nad čelem svázat, aby pejskovi nepadali do očí. Na tohoto pejska je také na trhu velké množství různých doplňků a oblečků. Yorkšírský teriér je v dnešní době velmi žádaný pro svůj malý vzrůst (ideální do bytu), inteligenci, milou povahu, hravost a temperament. Velkou výhodou rovněž je, že struktura srsti tohoto pejska je podobná lidským vlasům, proto je yorkšírský teriér vhodný i pro alergiky a hospodyňky určitě ocení, že nelíná. Toto plemeno má malou a plochou hlavu, která však nesmí být příliš okrouhlá ani dlouhá a to zejméne v čenichové partii. Nos je vždy černý. Oči jsou velikostně střední, tmavé a s inteligentním výrazem. Musí být posazeny těsně nad lícemi a hledící dopředu. Uši připomínající tvar písmene V jsou malé, vždy vzpřímrené a posazené ne příliš na straně hlavy. Krk musí mít pevný, vztyčený. Hrudník široký přiměřeně k ostatním částem těla, žebra jsou klenutá, hřbet rovný, silná bedra. Ocas je nesen mírně nad úrovní hřbetu, ideálně by měl být rovný. Toto plemeno se vám, co se pohybu týče, přizpůsobí. Kratší procházky mu postačí. Je to kurážný, zvědavý, čilý, sebevědomý, veselý a společenský pes, který se nebojí ani větších psů. Ale někteří yorkšírští teriéři jsou hodně uštěkaní. Toto plemeno vyniká svou oddaností ke svému pánu, k cizím lidem je však většinou zpočátku nedůvěřivý. Jedná se o velmi živé a temperamentní plemeno, bývá zvídavý, bystrý, ostražitý i samostatný, někdy však bývá poněkud tvrdohlavý. Na svoji postavu a velikost se jedná o velmi statečného a nebojácného psa. Rád se učí novým věcem a hraje si, vyniká svou inteligencí a přizpůsobivostí. Jedná se o velmi společenského pejska, který miluje svou rodinu a problém nemá ani s ostatními zvířecími členy domáctnosti. Projevená bázlivost, která se u některých jedinců vyskytuje, je důsledkem nedůsledné výchovy, kterou tento pes nutně potřebuje, protože má sklony k rozmazlenosti. Yorkšírská štěňátka jsou velice krásná a drobná a v lidech často vzbuzují pocity, že takového malého milého tvorečka je zbytečné cvičit. To je ovšem obrovský omyl! Lidé dělají velkou chybu, když podcení výchovu tohoto pejska, který dokonce v minulosti skládal lovecké zkoušky. Každý pes, ať má v kohoutku 20 cm nebo 80 cm, potřebuje alespoň základní výcvik, jinak se může stát malým "tyránkem" rodiny. Pejska bychom měli naučit alespoň tyto základy: nedělat potřebu doma, poslechnout na přivolání, umět být doma po určitou dobu sám, chodit klidně na vodítku, nežebrat u stolu a respektovat, že do postele se nesmí (pokud si to tedy výslovně nepřejeme). S výchovou je třeba začít hned, jak si štěňátko přineseme domů. Pejsek sice na nás působí velice křehkým a nevinným dojmem, ale to nás nesmí odradit od jeho důsledné výchovy. Nikdy však svého čtyřnohého přítele netrestejte fyzicky! Když bude zlobit, uchopte jej za volnou kůži v zátylku a trochu jím zatřeste (feny tak trestají svá mláďata) a nebo jej vyzvedněte do výšky očí a tím mu dejte najevo, kdo je tady pánem. Samozřejmě nazapomínejte hodně chválit, když pejsek udělá, co po něm požadujete. Tento pes pochází z Anglie, kde byl vyšlechtěn chudými tkalci, kteří byli donuceni kvůli zákonu, který byl vydán v 11. století a přísně zakazoval poddaným lovit zvěř a chovat velké psy k lovu, vyšlechtit malé plemeno, které je schopné lovu - psi byli tenkrát podrobování jednoduchému testu - pokud bezproblémově prošli obručí o průměru cca 18 cm, mohli si je majitelé ponechat. Z pracovního psa se toto plemeno stalo psem společenským, dokonce symbolem luxusu a to v 19. století. Toto plemeno bylo oficiálně uznáno až roku 1886.Druh srsti, speciální péče
Základní charakteristické vlastnosti plemene
Celkový vzhled plemene
Fyzické vlastnosti, pohyb
Společenská charakteristika
Výchova plemene
Zajímavosti, původ